#22: Martin Fryč

jizerské *ticho

Ať se vám to líbí nebo ne, kulturní a společenská úroveň života v Liberci stojí a padá doslova na pár lidech. Mezi takové lidi už víc než dvě desetiletí zcela jistě patří Martin Fryč. To, jak jsou takoví lidé nepostradatelní, bohužel ale často zjistíte až ve chvíli, kdy zvednou kotvy a opustí naše drahé město. Pevně doufám, že se Martin k něčemu takovému nechystá. Už dávno legendární knihkupectví, které na samém začátku 90. let založil jeho táta, by zdaleka nebylo tím jediným, o co bychom v takovém případě přišli. Pokud aspoň trochu Martina znáte, tak dobře víte, jak obrovský a hrdý je to patriot. A jak moc ho trápí neblahé věci, které se s Libercem tu a tam, ale vlastně docela často, dějí. Martin je všechno, jen ne vaše klasická představa o knihkupcovi. Čím víc Martina znám, tím víc jsem přesvědčený o tom, jak velký je to pankáč. Moje první setkání s knihkupectvím Fryč se datuje do konce 90. let, kdy to široko daleko bylo jediné místo s rychlým internetem. To v době vytáčeného připojení, kdy jste si dobu strávenou na internetu museli měřit stopkami, nebylo zrovna k zahození. A už vůbec ne ve chvíli, když jste si chtěli nahrát dvouhodinový set z Essential Mixu. To, co dneska zní jako naprosto banalita, se tehdy rovnalo téměř cestě na Měsíc. Tehdy jsem také potkal Martinova tátu, který mě svým naturelem dost často připomínal legendární Bernarda Blacka z britského seriálu Black Books. Pokud nějakou záhadnou náhodou tuhle klasiku o svérázném knihkupcovi neznáte, víc než vřele doporučuju! Každopádně od té doby mi bylo hned jasné, že knihkupectví a antikvariát Fryč je místo, které dalece přesahuje hranice našeho regionu. A potvrdili se to i ve chvíli, když jsem vydal svého autorského průvodce Lieberec. Ani ve snu by mě totiž nenapadlo, že by někdo mohl dát knížce takový support jako právě Martin. Příjemný a ničím nerušený poslech!