#25: Michaela Spružinová

jizerské *ticho

Už to jsou víc než tři roky, co sklářská designérka Michaela Spružinová způsobila v Liberci doslova a do písmene pozdvižení na vsi. Její výstava Herpés ve vitrínkové Galerii Ahoj Nazdar Čau, kterou najdete na zdech Kina Varšava, rozpálila některé naše počestné spoluobčany natolik doběla, že žádali její okamžité odstranění. Tehdejší liberecká radnice tyto hlas(y) vyslyšela a přikázala příběh thajského transsexuála a evropského sexuálního turisty okamžitě odstranit. Sluší se podotknout, že pár dnů na to byl zákaz radnicí odvolán, ale to hlavní se už stalo. Nic vám totiž neudělá větší reklamu než právě takový zákaz. Popravdě, nebýt toho zákazu, nevšiml bych si výstavy ani já. Takže vlastně jsem paradoxně za tenhle ban víc než vděčný. Objevil jsem díky němu totiž Míšu a její dílo. A nepřestával se divit a vycházet z úžasu. Problematika sexuální identity formované spotřební kulturou vytvořená z odpadu ze skláren. Řekněte mi, co může být v dnešní době víc aktuální! Pro nás z Křišťálového údolí samozřejmě o to atraktivnější, že Míša dává sklářské tvorbě úplně nový rozměr. A pozor, v její nejnovější kolekci, kterou v premiéře představí začátkem září na víc než prestižním Bienále v Benátkách, přijde řada i na základní stavební hmotu dalšího našeho rodinného stříbra – rokajl. V reakci na nic menšího než na důmyslně komplikované polohy při domácím cvičení Kim Kardashian v době lockdownové. Ale ještě předtím, než Míša vyrazí do Benátek, zahájí výstavu v liberecké Moon Gallery, která ve Stereu při každém novém úplňku představuje zajímavé umělce z celé republiky. A jak už název výstavy MILF napovídá, i v tomto případě Michaela Spružinová plně dostojí své pověsti – glass artist, provocateur, breaking rules.